Firemní vzdělávání: Nejnovější nemusí být nejlepší. 

V oblasti vzdělávání a rozvoje zaměstnanců se objevují stále nové trendy. V současné době je to například využití sociálních médií, mobilních technologií, her a stále větší interaktivity. Ne každý trend je však vhodný právě pro vaši organizaci. Nemá smysl implementovat nejnovější technologie, pokud je zaměstnanci nepřijmou nebo vám nedokážou přinést očekávané výsledky. V době, kdy rozpočty na vzdělávání zaměstnanců klesají, je třeba zachovat pragmatický přístup. Než se rozhodnete pro některý z nejnovějších trendů, držte se následujících čtyř kroků, které publikoval server clomedia.com. 1. Odpovězte si na tři základní otázky Pro koho je určen váš chystaný vzdělávací program? Jak dobře je propojen se současnými potřebami firmy? Jak se k němu staví koncoví uživatelé? 2. Uvědomte si rozdíl mezi veřejným a firemním vzděláváním U každého typu vzdělávání je třeba vnímat, jak funguje obecně a jak ve firemním prostředí. Ve firmě musí být každé vzdělávání zaměřené na její konkrétní potřeby. 3. Začněte v malém Počáteční nadšení bývá velké, často však následuje také velké zklamání. Nové vzdělávací aktivity proto spouštějte nejdříve v malých pilotních skupinách a měřte výsledky. 4. Pamatujte na základy Byla by velká chyba nahrazovat fungující, léty prověřené základy nejnovějšími trendy jen proto, že jsou momentálně in. Smyslem vzdělávání je rozvíjet lidi tak, jak je to pro ně přirozené.

Pojmologie... 

Proč se dnes používá označení trénink a trenér, místo českého lektor a kurz?

Zjednodušeně řečeno je to proto, že pro celou oblast týkající se rozvoje lidských zdrojů (a nejen) jsme převzali nejen metody a formy, ale i pojmy z anglosaského světa. V anglicko českém slovníku je pro pojem „training" uvedeno: trénink, výcvik, školení kurs, výchova, instruktáž, cvičení, drezúra, zaškolování. Čili daleko ve větší šíře, než zahrnuje pojem kurz.

Podle Oxford Dictionary (1978) pojem Training zahrnuje: instruovat, rozvíjet, vzdělávat a procvičovat v oblasti konkrétních dovedností, povolání, zaměstnání, za účelem dosažení vysoké kvalifikovanosti. Plánovitý proces vedoucí ke změně postoje, vědomostí nebo chování prostřednictvím učební zkušenosti za účelem dosažení efektivního výkonu v nějaké aktivitě nebo řadě aktivit.

Pod pojmem kurz chápeme vzdělávací formu, většinou složená z více jednotek - lekcí, přednášek, cvičení, seminářů, studijních úkolů a zkoušek směřujících k naplnění vzdělávacího cíle

Postupem času se pojem trénink i u nás ustálil a chápeme pod ním procvičování  konkrétních dovedností, směřujících ke zdokonalování určité kvalifikace nebo nabývání konkrétních kompetencí.

Trenér je pak tím člověkem, který se věnuje předávání dovedností kompetencí, jejich procvičování.

Lektor je (pedagogický pracovník, který řídí výukový proces) v dalším vzdělávání. Pojem se vžil v dalším vzdělávání až v poválečném období k odlišení školního a mimoškolního vzdělávání. Předpokladem je nejen odborná znalost přednášeného oboru, ale základní znalost andragogiky, protože lektor je základním činitelem pro naplnění učebních cílů. Pojem lektor se také vžil  jako obecný pojem pro ty, kteří se věnují vzdělávání dospělých např. jako  konzultanti, tutoři, instruktoři, mentoři,  trenéři, koučové, facilitátoři, apod.

Často dostáváme do firemní pošty pozvánky na různé „workshopy". Co to přesně je a co to účastníkům může přinést?

Workshop je organizační forma skupinového řešení problému. Skupina si v rámci workshopů vyměňuje názory, navzájem je porovnává a hledá optimální řešení, event. vyjádření problému. Obsah bývá zadán předem. Používají se i formy skupinového řešení problému, např. synektika (metoda skupinového řešení problému formou řízené diskuse tvůrčích jedinců různého odborného zaměření). Pojem workshop již zdomácněl a používá se i pro studijní soustředění nebo v rámci konferencí a podobných shromáždění jako setkání odborníků k řešení dílčích problémů.